Aloe vera byla v průběhu dějin uznávána pro své léčivé vlastnosti. Současné studie prokázaly její účinnost při různých zdravotních potížích, včetně artritidy, vysoké hladiny cholesterolu, intersticiální cystitidy/syndromu bolesti močového měchýře, nebakteriální prostatitidy, chronické pánevní bolesti, popálenin po ozáření, srdečních onemocnění, cukrovky a poruch imunitního systému. Zejména lidem s cukrovkou se doporučuje pečlivě sledovat hladinu cukru v krvi při užívání koncentrovaných forem Aloe vera kvůli jejímu možnému výraznému snížení potřeby inzulínu.

Lékařské využití Aloe Vera je v lékařské literatuře podporováno již více než padesát let, přičemž jeho přínosy jsou zaznamenány ještě dříve v botanických a přírodoléčebných spisech. Vědecký výzkum potvrzuje antibakteriální a protiplísňové vlastnosti sloučenin obsažených v Aloe Vera. Mnoho studií a kazuistik rovněž podporuje jeho použití při léčbě radiací a stázových vředů u lidí, stejně jako popálenin a omrzlin u zvířecích modelů. Moderní klinické využití Aloe Vera začalo ve 30. letech 20. století, po zprávách o jeho účinnosti při hojení popálenin způsobených rentgenovým a radiačním zářením.

Aloe Vera, považovaná za „rostlinu popálenin“, „léčivou rostlinu“ a „tajemnou rostlinu“ původními obyvateli Ameriky, měla velmi ceněné léčebné využití. Historické záznamy ukazují, že Aristoteles doporučoval Alexandru Velikému dobýt ostrov Sokotru, aby získal Aloe Vera pro léčbu ran vojáků. Starověcí léčitelé ji předepisovali na širokou škálu potíží. Sumerské hliněné tabulky z období kolem roku 1750 př. n. l. a ještě starší vyobrazení sahající až do roku 4000 př. n. l. dokumentují její lékařské použití. Egypťané ji uctívali jako „rostlinu nesmrtelnosti“ a kolem roku 1500 př. n. l. papyrus Ebers popisoval léčby založené na Aloe Vera pro různé nemoci. Její užívání se rozšířilo do Perské říše kolem roku 600 př. n. l., ovlivňujíc lékařské praktiky v arabském světě a Indii.

Více o Aloe Vera – Rostlina

Aloe vera, vědecky známá jako *Aloe barbadensis miller*, je sukulentní rostlina z rodu *Aloe*. Roste hojně v tropických, subtropických a suchých oblastech po celém světě. Je charakteristická svými tlustými, dužnatými listy, které obsahují průhledný gel, jenž je nejčastěji spojován s léčivými vlastnostmi rostliny. Listy aloe vera mají po okrajích malé zoubky a mohou dorůstat délky 30 až 48 centimetrů. Rostlina je odolná vůči suchu, což ji činí oblíbenou jak pro léčebné, tak zemědělské účely.

Léčivé účinky gelu z aloe vera vycházejí z jeho bohatého složení vitamínů, minerálů, aminokyselin a antioxidantů. Obsahuje důležité vitamíny jako vitamín A (beta-karoten), C a E, které jsou antioxidanty. Dále obsahuje vitamín B12, kyselinu listovou a cholin. Mezi minerály v aloe vera patří vápník, chrom, měď, selen, hořčík, mangan, draslík, sodík a zinek. Tyto látky přispívají k protizánětlivým, antibakteriálním a antivirovým vlastnostem rostliny, díky čemuž je účinná při hojení ran a léčbě různých kožních potíží.

Průhledný gel uvnitř listů aloe vera se získává pro různé účely, včetně výrobků pro péči o pokožku, doplňků stravy a bylinných léčiv. Tento gel obsahuje přes 75 potenciálně aktivních složek, včetně vitamínů, enzymů, minerálů, cukrů, ligninu, saponinů, kyseliny salicylové a aminokyselin. Mezi nimi hrají klíčovou roli polysacharidy v gelu aloe vera, které přispívají k jeho zvlhčujícím, hojivým a protizánětlivým účinkům. Dále acemannan, významný polysacharid, podporuje funkci imunitního systému a má antivirové schopnosti.

Vědecky je mechanismus, jímž aloe vera prospívá pokožce a hojí popáleniny, založen na její schopnosti podporovat tvorbu kolagenu a obnovu pokožky. Její použití na popáleniny nejen zkracuje dobu hojení, ale také minimalizuje jizvy tím, že zlepšuje pružnost a pevnost pokožky. Tato regenerační schopnost se uplatňuje i při léčbě omrzlin, lupénky a oparů, což ukazuje všestranný léčebný potenciál rostliny.

Kromě zevní aplikace se aloe vera také užívá v různých formách, včetně šťávy, která je ceněna pro své trávicí, očistné a posilující účinky na imunitu. Při vnitřním užívání aloe vera je však třeba dbát opatrnosti kvůli možným vedlejším účinkům, jako jsou zažívací potíže a možné interakce s léky. Účinnost aloe vera, jak při zevní, tak vnitřní aplikaci, zdůrazňuje její význam v tradiční i moderní medicíně jako přírodní, doplňkovou léčebnou možnost pro široké spektrum potíží.